Přečtěte si druhý díl našeho blogu o revizích RVP, které ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem pilotně ověřujeme.
Na jedné straně výuka tradičních předmětů matematiky a českého jazyka, se kterými jsou spojeny i základní gramotnosti, na druhé straně výuka v integrovaných předmětech. Tyto dva směry nemusí být vůbec v protikladu, jak si možná někteří myslí, naopak se mohou dobře doplňovat…
O svém učení jsem nikdy neuvažoval jako o přesně oddělené disciplíně. Disciplína je určitě dobrá v armádě nebo u policie, ve věznici, v klášteře. Snad i ve vrcholovém sportu, nevím. Přiznám se, že k srdci mi nepřirostl, protože málokdy v něm ještě dokážu zahlédnout opravdovou radost z pohybu nebo třeba úctu ke slabšímu.
Život a svět, ve kterém žijeme a pro který vychováváme naše žáky, se podle mě nechovají na základě povelů a nedodržují nadpisy z učebnic. V jedné z úvodních hodin jsem brával své studenty ven na ulici před školu, nebo alespoň k oknu, abychom chvíli společně sledovali, jak je všechno kolem nás proměnlivé, pestré, plné překvapivých a dobrodružných událostí. A že se tomuto světu v našich vědách, přírodních i těch humanitních, budeme snažit porozumět, popsat ho, předvídat a využít ke štěstí lidstva.
Svět není možné nacpat do škatulek
Když se na základní či střední škole učíte, co je dobré vědět například z práva, samozřejmě je užitečné prohlédnout si zákony, vědět, odkud se berou a kde najdu jejich oficiální znění, jakou mají strukturu a hierarchii. Ale zároveň je důležité promyslet, ve kterých reálných situacích na nás zákony dopadají; chápat, že soudci a soudkyně zákony musejí teprve interpretovat a aplikovat; že se o zákonech vedou ideologické boje. Můžete si s žáky a studenty zahrát třeba cvičný soudní proces (moot court) a zjistit, že u soudu nejsme jen v disciplíně „právo“, ale také v kultuře komunikace, v psychologii a sociální péči a samozřejmě také v etice.
Když se vrhneme na měsíční téma Francouzská revoluce, není to přece vůbec jen školní „dějepis“ – je to i „zeměpis“, když zkoumáme mapy historické a dnešní Francie, je to „mediální výchova“, když analyzujeme dobové obrazy revoluce, jsou to „společenské vědy“, když si u toho povídáme o politických zřízeních, je to „český jazyk“, když se snažíme zformulovat postoje jednotlivých aktérů revoluce a obhájit je… A není to vlastně jedno, jakou škatulku vybereme?
Základní gramotnosti dávají základy k integrované výuce
Stejným směrem uvažujeme už mnoho let na naší základní škole Otevřeno v Benátkách nad Jizerou. Vyučování jsme v předmětech propojili tak, aby to dávalo co největší smysl. Předmět Svět v prvním trojročí obsahuje především vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, ale hned od druhého trojročí se nám rozděluje na Přírodu (hlavně vzdělávací oblasti Fyzika, Chemie, Přírodopis, ale částečně také Člověk, zdraví a bezpečí) a na Společnost (Dějepis, Výchova k občanství, Geografie, ale také Člověk, jeho osobnost a svět práce nebo Umění a kultura). V doplňkovém a časově omezeném volitelném projektu se pak žáci mohou věnovat vybranému měsíčnímu tématu z Přírody či Společnosti.
Zachovali jsme ale také základní předměty, kterým trochu nepřesně říkáme Trivium a které jsou v rozvrhu stabilně po celou dobu základní školy: Český jazyk a literatura, Anglický jazyk, Další cizí jazyk (od sedmé třídy) a Matematika. Chápeme je jako základní gramotnosti, které nám umožňují dorozumět se s druhým: ať už je to pomocí písmen, nebo čísel a logických značek.
Jsou to prostředky, které nám umožňují čerpat a vytvářet další znalosti, dovednosti a postoje o světě. Stejně jako je pro nás velice důležitá kreativita (výtvarná, filmová, hudební, taneční i dramatická výchova – v našem pojetí jako měsíční Kreativní projekty napříč celou školou), nebo třeba mediální výchova a informatika, které svůj vlastní předmět nemají. Objevují se prostě všude.
Kolej jako zdroj praktických dovedností
Zajímavý předmět, jehož koncepci jsme také načerpali v jiných školách, se jmenuje Kolej (mimo jiné zahrnuje vzdělávací oblast Polytechnická výchova a praktické činnosti) – žáci si na pololetí vybírají, v jaké oblasti převezmou odpovědnost za chod školy. V koleji Kutilové mohou opravovat školu nebo třeba vytvářet učební pomůcky z různých materiálů. V koleji Ekoškola připravují školu na získání stejnojmenného certifikátu a pečují o zvířata a rostliny ve škole. V koleji Kavárna se učí vařit. Ale v nabídce se objevuje kolej Mediátoři, kteří se učí předcházet konfliktům, nebo třeba kolej Literární vě(d)ci, kteří spravují školní knihovnu a tvoří školní časopis Open Times.
Rozdělení do takových propojených předmětů nám dává prostor pro důraz na rozvoj klíčových kompetencí. V ranním kruhu si všichni žáci vyzkouší moderovat a vést celou školu, v předmětu Spolu a v třídnických hodinách se věnujeme sociálním dovednostem a prevenci (klíčová kompetence komunikační, osobnostní a sociální); ve velmi oblíbeném předmětu Studovna žáci s naší podporou mohou studovat opravdu cokoli, v čem se chtějí sami rozvíjet (klíčová kompetence k učení), od basketbalu po korejštinu.
To všechno ještě doplňují terénní dny, expedice a výpravy do přírody, návštěvy galerií, muzeí, firem a dalších institucí, ve kterých se nedělá „chemie“ nebo „dějepis“, ale ve kterých můžeme žákům ještě více přiblížit, jak je život pestrý. Škola 21. století by na něj měla připravovat.
zdroj: https://edurevue.npi.cz/clanky/blog-vzdelavani-stejne-jako-svet-kolem-nas-nelze-nacpat-do-skatulek?fbclid=IwY2xjawPQTtdleHRuA2FlbQIxMQBzcnRjBmFwcF9pZBAyMjIwMzkxNzg4MjAwODkyAAEeoYHBpCrlS5bqr5GAlOXMyGBdH89ibJ77HQuqkjl2h27M7JTIZVrF8ssf2Mo_aem_eNABCWbX6ZW9i2pX7R4Otw